Osmička přes vyhlídkové kopce Úpicka

Start Červený Kostelec autobusové nádraží, výjezd po Okruhu Boženy Němcové (modrá cykloznačka) přes Lhotu kolem vlakového nádraží k Devíti Křížům (výhledy na Jestřebí hory), kde se u kamenného kříže před hájenkou naše trasa odpojí a zahne vpravo na silnici směr Rtyně, aby po 200 metrech odbočila vlevo a za hospodou U Devíti Křížů pokračuje do lesa Krákorka ve směru nad Rtyni. U lesní cesty k lomu se připojí zelená cyklotrasa KČT č. 4094 z Úpice a Havlovic do Rtyně a Odolova a naše trasa po ní vede asi 1 km. Nad bývalou sjezdovkou v Pálence i z okraje lesa jsou nádherné výhledy na Jestřebí hory a celou podkrkonošskou kotlinu s městem Rtyně v Podkrkonoší. Místní komunikací opatrným sjezdem k rozcetníku turistických cest Končiny (opustíme zelenou cyklotrasu) a dále rovně po žluté turistické značce kolem domků osady Krákorka po prašné komunikaci prochází osadou k lesu (vpravo u lesa se pasou krásní koně haflingové, vlevo výhledy na Barchoviny), kde se u posledního stavení odpojí od žluté značky a pokračuje vpravo neznačenou lesní cestou. Prochází borovým lesem kolem pískového lomu vlevo na křižovatku polních cest na okraji lesa a polí (427 m. n. m.). Vyhlídkové místo na Jestřebí hory po pravé straně, vpředu Úpicko, za dobré viditelnosti i Krkonoše a cíl trasy - kopce, lesíky, pole a louky Na Svobodném a vlevo Barchoviny. Polní cestou vlevo po okraji lesa pokračuje trasa dolů na žlutě značenou turistickou cestu, která klesá kolem chatek a zahrádek místní asfaltovou komunikací do okrajové části Úpice - Sychrova. Po nábřeží vpravo proti proudu řeky Úpy vede trasa k hlavní silnici Trutnov - Náchod. Po silnici I/14 vpravo asi 2 kilometry ke kostelu v Batňovicích - Zálesí je třeba věnovat pozornost provozu. (Zálesí: původně Zálezly, připomínané r. 1361 - pseudorománský kostel sv. Bartoloměje z let 1784 až 1789 - pozdně gotický náhrobní kámen pánů z Dubé z r. 1420 - zvon z r. 1590) Dříve než zde cesta odbočí vlevo po bílé cyklotrase ke stoupání po okraji lesa na Kvíčalu, mohou se tuláci osvěžit v blízké hospůdce s venkovním posezením. Po bílé cyklotrase KČT č. 4092 stoupá naše cesta ze Zálesí na Kvíčalu, kde u osamělé lípy a křížku je dobré se zastavit, otočit se a pokochat se výhledy zpět na Vartu, Batňovice, Rtyni, Jestřebí hory, Bohdašín, Končiny a Vrchmezí v Orlických horách, skvělé pohledy na Malé Svatoňovice a Žaltman lze nafotografovat o sto metrů dále přes lesík po pravé straně. Fotoaparát může zůstat v pohotovosti i na další pokračování cesty, neboť po 400 metrech se trasa zastaví na Kvíčale (465 m. n. m.) u informační tabule celého kraje. Po místní asfaltové komunikaci pokračuje od mapy a lípy vpravo po žluté turistické cestě, kde od další výrazné lípy a božích muk po levé straně čekají na fotografování výhledy na Klůček, kopce nad údolím řeky Úpy a Krkonoše. Po žluté značce se sjezdem “na brzdy” po lesní kamenité cestě s výhledy z okraje lesa na Jestřebí hory, Velké a Malé Svatoňovice se u železniční tratě naše cesta napojí na cyklotrasu KČT č. 4090 Radvanice - Slatinský mlýn, po níž se vydá vlevo do údolí Úpy k Suchovršicím. Stinným údolím po břehu Úpy vede trasa obcí Suchovršice (348 m. n. m. - připomínané r. 1545 - dřevěná zvonice z r. 1730 - bývalý mlýn ze 17. století - kryté dřevěné lávky z 19. století - v části Lhotka naučná stezka ke Zlaté jámě, vedoucí po stopách dolování v prvním zlatém dole ve střední Evropě - možnost občerstvení v hospodě u řeky) do Úpice. Městem kličkuje od nábřeží na náměstí T. G. Masaryka. (Úpice: průmyslové město - městská památková zóna. První zmínka k r. 1361, kdy již byla městem s kostelem. Pův. dřevěný kostel dvakrát vyhořel. V letech 1698 - 1702 vystavěl J. Schott dnešní barokní kostel sv. Jakuba, vysvěcený roku 1703. Na hlavním oltáři obraz sv. Jakuba Většího od P. Brandla z roku 1730. Nad náměstím u divadla raně barokní (bývalá hřbitovní) kaple sv. Michala, centrální stavba z let 1698-99 od J Schotta. Raně barokní radnice z r. 1678. Roubená hospoda Dřevenka z doby kolem roku 1620 patří k nejstarším dochovaným dřevěným stavbám v Čechách. Lidová hvězdárna, městské muzeum s galerií malířky Julie Mezerové. Ve městě prožili mládí bratři Čapkové. Místo děje románu Skaláci od Aloise Jiráska. Průmysl textilní a strojírenský.) Z úpického náměstí naše trasa stoupá dále modře značenou cyklotrasou č. 4090 od muzea Husovou ulicí kolem divadla a Chelčického ulicí ve směru k hvězdárně. Cestou mezi vilkami a zahradami jsou výhledy na město a údolí řeky Úpy. Nad městem pokračuje přímo do kopců (míjí odbočku k hvězdárně) a stoupá po asfaltové silničce po žluté turistické značce k lesu s osadou Svobodné (před vrcholem stoupání ji opustí cyklotrasa, která odbočí vpravo z asfaltové komunikace na polní cestu). Z luk a polí při stoupání nad Úpici jsou nezapomenutelné a výhledy na Jestřebí hory, kde budou určitě cvakat fotoaparáty. Po průjezdu osadou Svobodné (pozor na retardéry v odpočinkové zóně) vyjde na luka a pole, kde jsou poslední (a to nejkrásnější) výhledy této cesty. Nový film ve fotoaparátu zaznamená krajinu od Jestřebích hor po Orlické hory a Barchoviny, pole, louky, lesy, háje a vesničky tohoto malebného kraje. Žlutá značka po místní asfaltce prudce klesá do obce Libňatov, odtud vlevo mírnými sjezdy po silnici II. třídy opět k řece Úpě k mostu do Havlovic na Ameriku. Po osvěžení v restauraci s venkovním posezením cesta návratu vede přes most a za mostem ihned vpravo po místní asfaltce, aby se po půl kilometru napojila na modrou cyklotrasu KČT č. 4018 Okruh Boženy Němcové (přicházející od Slatinského mlýna a Poklekova) a přes Podhradí kolem zřícenin hradu Vízmburku stoupá lesem k Devíti Křížům a známou cestou sjíždí do Červeného Kostelce.