Pěšky, na běžkách, na kole kolem Kostelce

Jestřebí hory - Žaltman
Výhled od Červeného Kostelce na sever ohraničuje na obzoru pásmo Jestřebích hor, jejichž převážně zalesněný hlavní hřeben se rozkládá v délce 17 kilometrů od údolí Petříkovického potoka po údolí řeky Metuje u Hronova. I když Jestřebí hory dosahují šesti až sedmi set metrů nadmořské výšky, jsou určujícím faktorem pro místní počasí. Po celé délce vrcholů se táhne jednotná linie hraničního opevnění z let 1936 - 1938. Při toulkách můžeme vidět četné lehké pěchotní sruby, zvané řopíky, ve strategicky důležitých místech pak těžké pěchotní sruby. Jestřebí hory jsou nedílně spojeny s historií těžby černého uhlí. Nepřehlédnutelné jsou informace o této činnosti na četných tabulkách při naučných stezkách “Po stopách důlní činnosti”.
Do hlavních partií hor nevedou žádné silnice, zato pro turisty, cykloturisty a v zimě pro běžkaře se zde nabízejí velké možnosti aktivního užívání volného času. “Dálkoplazy” je oblíbená hřebenovka z Petříkovic (vlakové spojení do Trutnova a odtud motoráčkem směr Adršpach) po zelené turistické značce přes osadu Paseky (674 metrů nad mořem - hospoda Řehačka) na nejvyšší vrchol Jestřebích hor Žaltman (739 metrů nad mořem), s pokračováním po červené značce přes Kolčarku (691 m n. m.) do Odolova (hospoda U Lotranda). Po posilnění a odpočinku je možné sestoupit po zelené značce do Malých Svatoňovic či po žluté do Rtyně v Podkrkonoší k vlaku, nebo pokračovat po červené značce na Krkavčinu (sestup do Bohdašína a Červeného Kostelce) a Maternicí až do Hronova.
Pro začátek výletů na Brendy, jak Jestřebí hory nazýval spisovatel Karel Čapek, však zůstaneme v okolí nejvyššího vrcholu. Přirozeným východiskem do této části Jestřebích hor jsou Malé Svatoňovice s dobrým vlakovým spojením na trati Jaroměř - Trutnov. Obec Malé Svatoňovice (450 metrů nad mořem) bývala lázeňským místem, od konce 18. století do devadesátých let 20. století se zde dolovalo uhlí. Dominantou náměstí je poutní barokní kostel Sedmi radostí P. Marie a kaple nad studánkou, provázenou pověstmi o zázračných uzdraveních. Na náměstí je rovněž Muzeum bratří Čapků, zřízené v rodném domě spisovatele a novináře Karla Čapka, naproti v parčíku nás upoutá bronzové sousoší bratří Čapků, dílo akad. sochaře Josefa Malejovského a akad. arch. Bedřicha Hanáka. Cesta do hor vede podél Mariánského sadu s plastikami křížové cesty a kaplemi s Božím hrobem.
K výstupu na Žaltman lákají především nezapomenutelné výhledy do celého kraje. Na vrcholové skále stojí železná rozhledna z roku 1967 s panoramatickým výhledem na Krkonoše, Bor, Hejšovinu, Orlické hory, Kralický Sněžník, Broumovské stěny, Čapí vrch, Soví, Javoří i Vraní hory, Hronovsko, Úpicko, Zvičinu, Kumburk i Trosky. Nejkratší výstupová cesta z Malých Svatoňovic na Žaltman je zeleně značená a na 2 kilometrech překonává téměř třísetmetrový výškový rozdíl. Pod vrcholem v jižní stráni stojí za prohlídku i Lotrandova jeskyně, k níž od křižovatky pod rozhlednou vedou znatelné, avšak turisticky neznačené, cestičky. Zelená značka ze Žaltmanu pokračuje vrcholovou partií do osady Paseky. Odtud je možné sestoupit po červené značce na sever do Radvanic k vlaku, nebo na jih, rovněž po červené značce cestou bratří Čapků přes osadu Na Horách do Malých Svatoňovic. Nadšeni výhledy ze Žaltmanu se můžeme vrátit po zelené značce na rozcestí U Bílého kamene na Panské cestě a pokračovat hřebenovkou po červené značce asi 4 km na Odolov, kde si v hospodě kromě občerstvení lze zakoupit mapu Jestřebích hor s panoramatickou leteckou fotografií jako návod na další toulky tímto krásným krajem. Odtud je snadné sestoupit k vlaku do Malých Svatoňovic nebo do Rtyně v Podkrkonoší.

Okolo Odolova
Uprostřed pásma Jestřebích hor leží bývalá hornická obec Odolov, jejíž okolí poskytuje ideální podmínky pro pěší turistiku, cykloturistiku i běžkařské lyžování. Poučení o historii nalezne návštěvník na značených naučných cestách „Po stopách důlní činnosti“, kde zajímavá místa jsou označena tabulemi s informačními texty. Expozici o dolování uhlí v regionu si můžeme prohlédnout v Muzeu ve Rtyni v Podkrkonoší. Stejně jako v celém pásmu vrcholových partií Jestřebích hor, i v okolí Odolova se nachází mnoho objektů jednotné linie pohraničního opevnění z let 1935 až 1938. Pás lehkých pěchotních objektů (řopíků) a pěchotních krytů vyztužoval v tomto sedle pěchotní srub T-S 26, v letní sezoně přístupný při zeleně značené turistické cestě poblíž Kryštofových kamenů. Zajímavosti o tomto kraji se tulák také dozvídá ze stále většího počtu informačních tabulí, které zde umísťuje sdružení obcí Jestřebí hory. To vydalo také přehlednou mapu tohoto kraje.
Nahoru na Odolov
Odolovem prochází horská silnice z Malých Svatoňovic do Jívky a turistická i cykloturistická „magistrála“ po Panské cestě od Krkavčiny nad Bohdašínem pod Žaltman a na Paseky. Turisté a tuláci si však mohou zvolit mnohem zajímavější a klidnější cestu ze Rtyně v Podkrkonoší. Silnička ze Rtyně /odbočka z hlavní silnice směr Strážkovice) stoupá k železniční zastávce. Sem se ovšem pohodlně dostaneme vlakem z Červeného Kostelce – druhá zastávka ve směru na Trutnov. Potom nás čeká hodinové stoupání. Od zastávky sice vede asfaltová silnička nahoru na Odolov vhodná pro cykloturisty, tulák se však raději vydá po žluté turistické cestě vpravo po okraji lesíka. Cesta zprvu vede po vrstevnici podél bývalé koňské dráhy k „Brestu“, jímž se spouštělo uhlí z jámy Benigna a překládalo na koňku. Následné stoupání lesem sice způsobí pot na čele i na zádech, odměnou však jsou výhledy z luk pod vrcholem na závěr údolí zvaného Zada na Červeni s jednotlivými původně hornickými domky a chaloupkami. Za dobré viditelnosti potom z okraje lesa nad Odolovem můžeme obdivovat a fotografovat výhledy na jihovýchod ke Rtyni v Podkrkonoší a k Červenému Kostelci. Pohled k severozápadu přes obliny jižních svahů a nejvyšších vrcholů Jestřebích hor – Kolčarku a Žaltman – uzavírá panorama východních Krkonoš. Nabaženi výhledy pohodlně dojdeme po červeně značené Panské cestě do Odolova k hospodě U Lotranda. Zde se po doplnění tekutin rozhodneme k dalšímu pokračování. Pokud se zkazí počasí, nebo nás k delšímu pobytu zlákala pohostinnost osvěžovny, můžeme sestoupit po silničce přímo k vlakové zastávce do Rtyně, nebo po zeleně značené cestě do Malých Svatoňovic. Kvůli tomu jsme však dvoukilometrový výstup nepodnikli. Pro dálkoplaze se nabízí směrem severozápadním červeně značená Panská cesta, kterou lze po 4,5 km pohodlné chůze dojít na rozcestí pod Žaltmanem. Na jihovýchod je po Panské cestě zhruba stejně daleko na Krkavčinu se sestupem na Bohdašín či do Horního Kostelce.
Kryštofovy kameny
My se však vydáme do méně frekventovaných míst. V Odolově jsme si povšimli pomníčku obětem válek, zbudovaného ze zkamenělých druhohorních stromů – araukaritů. Nyní nás zeleně značená cesta zavede k jejich bývalému nalezišti na Kryštofovy kameny. Cesta nejprve vede po okraji louky, kde na jaře v mokřinách rozkvétají bledule. Následný stinný les je na podzim rájem houbařů. Po krátkém stoupání modřínovou houštinou staneme okouzleni pohledem na Kryštofovy kameny. Tento pět až sedm metrů vysoký skalní útvar je tvořen hrubozrnnými pískovci a slepenci a kdysi se zde nacházely i araukarity. Přes paseku s výhledy na Čapí vrch pokračuje zelená značka kolem pěchotního srubu T-S 26 krásným starým smrkovým lesem na křižovatku pod Švédským vrchem. Zde opustíme zelenou značku a rovně k jihu pokračujeme neznačenou širokou cestou asi 300 metrů na křižovatku s Panskou cestou. Přímo u křižovatky můžeme obdivovat obrovský araukarit, který sem byl vrácen jako upomínka na místa výskytu.
Zpět domů
Z křižovatky u araukaritu je možné pokračovat vlevo po červeně značené Panské cestě na Krkavčinu a Bohdašín, nebo vpravo se vrátit na Odolov. Překřížíme-li Panskou cestu, můžeme sestupovat táhlými oblouky turisticky neznačené lesní cesty k jihu kolem penzionu Karolína a bývalé hvězdárny do Rtyně v Podkrkonoší. Připočteme-li k výšlapu na Kryštofovy kameny návrat ze Rtyně kolem kapličky do Červeného Kostelce a počáteční cestu na nádraží v Kostelci, ušli jsme 12 až 15 kilometrů.

Přes Turov do Jívky
Bledule obdivujte, ale netrhejte
Tip na výlet na bájný vrch Turov a do údolí potoka Jívka je nejlépe využít v dubnu a během roku několikrát opakovat. Zatímco se otevírá jaro a srdce tuláka se chvěje nedočkavostí na výlet na jarním slunci, výhled z okraje paseky na západní části vrcholu Turova nabízí ještě zimu – na obzoru září sněhem pokryté Krkonoše. Turov však nabízí i další překrásné výhledy do kraje. Pokud si výlet prodloužíte o Stárkov, můžete obdivovat domky s podloubím na náměstí, dřevěnou faru se sedlovou střechou i plastiky křížové cesty zapsané v seznamu UNESCO. Zcela jiný ráz krajiny čeká v údolí potoka Jívka. V močálech poblíž silnice do obce Jívka na jaře rozkvétají tisíce nádherných květů bledule jarní (Leucojum vernum). Příroda zde tím nejkrásnějším způsobem demonstruje svoji sílu a oslavuje probouzející se život. Tyto krásné, avšak křehké, květy obdivujte a opatrně fotografujte, ale netrhejte je. Jednak se jedná o chráněnou rostlinu a pokuta za její utrhnutí může být citelná, jednak vám cestou domů zcela jistě zvadne. V závěrečné části výletu tuláky čeká osada Chlívce s rázovitými chaloupkami a občerstvením v místní hospůdce.
Za výhledy na Turov
Zelená turistická značka z červenokosteleckého náměstí vede do kopců nad Horním Kostelcem. Tuto část si můžeme zkrátit autobusem směr Hronov. Od zastávky U Sekýrkárny vystoupáme po silnici směr Stárkov na okraj lesa, kde v levotočivé zatáčce silnici protíná zeleně značená turistická cesta. Odbočíme na ni vpravo a procházíme lesem Maternice. Mineme křižovatku modré a červené značky v Kovářově dole a stále po zelené z lesa vyjdeme u posledního domku obce Rokytník. To už se před námi objeví první cíl našeho putování – bájný vrch Turov. Zelená značka stoupá obloukem na jeho vrchol. Cestou se otevřou nezapomenutelné výhledy na Hronovsko, Bor, Hejšovinu, Orlické hory a celý Kladský koutek. I když se na vrcholu Turova (603 m n. m.), nazývaného Blaníkem Jiráskova kraje, nachází chata A. Jiráska (Klubem českých turistů slavnostně otevřená 8. 6. 1924, později přestavěná na rekreační zařízení), občerstvit se musíme z vlastních zásob. Odměnou za výstup nám budou daleké výhledy ze západní paseky na Krkavčinu, Švédský vrch, Žaltman, Krkonoše a pod námi ležící obce Chlívce a Bystré.
Do Stárkova
Na Turově se napojíme na modrou turistickou značku a přes pastviny a lesy budeme pokračovat na sever do Stárkova. Obec Stárkov, poprvé připomínaná v roce 1321, má na náměstí roubené domy s podloubím, barokní kostel z let 1654 – 62, pískovcové náhrobky u kostela, kamenné plastiky křížové cesty nad kostelem na úbočí vrchu Šibeník, patrovou roubenou faru s mansardovou střechou z roku 1581 (patří k nejstarším roubeným stavbám v Čechách) i lidové dřevěnky.
Údolím Jívky
Ze Stárkova se vydáme směrem jižním po silnici směr Červený Kostelec. Asi po jednom kilometru zabočíme vpravo po silnici do Jívky. Procházíme údolím stejnojmenného potoka nejprve lukami a posléze lesem. Potok dostal jméno podle četných porostů jívy, které můžeme obdivovat zvláště na jaře. V dubnu i v květnu patrně jeden kilometr půjdeme s hlavou pootočenou vpravo, kde v močálech a mokřinách podél potoka září tisíce něžných květů bledulí.
Přes Chlívce domů
Poblíž bývalého mlýna (leží vpravo pod silnicí u potoka Jívka), kde se silnice devadesáti stupni zatáčí vpravo k obci Jívka II, odbočíme vlevo po okraji lesa turisticky neznačenou širokou cestou se zbytky starého štětování. Nad Polní kovárnou táhle stoupáme přes Letnou (výhledy zpět na severní svahy Jestřebích hor) k obci Chlívce. Na vrcholu stoupání se před námi otevře výhled na Chlívce a vrch Turov. Podél chaloupek dojdeme do horní části obce k haltýři a soše sv. Jana Nepomuckého. Zde je možné odbočit vlevo a po vrstevnici protější stráně mezi chaloupkami dojít 300 metrů k rázovité hospodě Fortuna. Zde můžeme nejen potěšit tělo odpočinkem při dobrém občerstvení, ale potěšit také oči pohledem na pasoucí se koně a chaloupky ve stráních pod námi. Polní cesta odtud vede šikmo nahoru do sedla se silnicí od Stárkova a na Krkavčinu nad Bohdašínem. Můžeme se ovšem vrátit k haltýři a vystoupit rovně na hřeben k bývalému Větrnému dolu. „U Větráku“ se napojíme na modrou turistickou značku a sestupujeme přes bohdašínské hřiště, Náměrky a Brodky do Červeného Kostelce.