
Datum 22. 8. 1362 je nejstarším dnem, který písemnou zprávou dotvrzuje existenci vsi Kostelec. Zpráva hovoří o ustavení faráře Heřmana na faru v Kostelci. Patronem byl červenohorský pán Mikuláš Piskle. Lze se však domnívat, že ves existovala už dříve - snad od konce 13. století. V této době už vrcholilo kolonizační dílo pánů rodu erbu zlatého střmene, z nichž Sezema založil hrad Červenou Horu a Tas Vízmburk. Byla to kolonizace, kterou uskutečňovalo především domácí, české obyvatelstvo ...
Barokní doba významně zasáhla i do dějin Kostelce. Kostel, který po požáru roku 1591 byl obnoven jen provizorně a v roce 1668 přestavěn, byl zbořen a v letech 1744 - 1754 byl postaven pod patronací knížete Octavia Piccolominiho nový, barokní chrám, na jehož stavbě se podílel i K. I. Dientzenhofer. Původní představa patrona však nebyla dodržena, a tak byla proti plánu chrámová loď zkrácena a nebyla ani postavena druhá věž. Chrám sv. Jakuba Většího byl stavěn v bouřlivých dobách válek o rakouské dědictví a Kostelec se stal místem častých vpádů pruské armády. Následující sedmiletá válka přinesla nové útrapy, které v letech 1771 - 1772 znásobila neúroda doprovázená drahotou ...
Od roku 1861 má Kostelec poštu, okresní silnice umožňují rychlejší spojení se sousedními obcemi. Roku 1862 byla postavena záložna, později i městská spořitelna, v roce 1869 získalo město lékárnu, městský lékař nastoupil o pět let později.
Pro Kostelec měl zvláštní význam rok 1841, kdy do městečka přišel faktor pražské firmy Leopold Abeles. Abeles brzy začal se samostatným továrním podnikáním - postavil sklad, škrobárnu, sušírnu a mandl a brzy následovala mechanická dílna na tkaní bavlny. S Abelesem tak vpadla do městečka bavlna a definitivně odsunula plátenictví na druhé místo. Skutečně moderní tkalcovna byla postavena v roce 1873. Zaměstnávala 300 tkalců a pro Abelese pracovalo jěště dalších 600 tkalců domácích. Textilní profil Kostelce doplňovalo i barvení látek. První barvíř zahájil v roce 1837, o čtyřicet let později zde bylo 16 barvířských živností ...
První světová válka postihla těžce i Červený Kostelec. Úpadek výroby, hladové zásobování a nesmyslná daň krve 113 padlých - to byl výsledek válečného běsnění. V roce 1921 poklesl počet obyvatel na 3777. Z útrap války se však zrodila naše státní samostatnost a začala nová, významná etapa vývoje města. Především se oživilo podnikání - do textilní výroby vstupuje nová podnikatelská generace. Město se zbavilo rakušáckých byrokratických pout a odvážilo se realizovat smělé projekty výstavby veřejných budov i výstavby komunální ...
Po druhé světové válce se zdálo, že se bude střední soukromé podnikání dále rozvíjet a spolu s ním i město. Po únoru 1948 dochází však ke znárodnění podniků a v 50. letech se textilní výroba dostala na samý okraj státního zájmu. Proto bylo pro město významné, že se na místě textilní výroby začala uplatňovat i strojírenská výroba. Ta po několika letech dokonce nad textilní převládla. Tuhá centralizace odebrala městu dosavadní hlavní zdroje příjmů z podnikatelské činnosti a Červený Kostelec jako bývalé "město milionářů" dostávalo jen drobty. V padesátých letech se úplně zastavila bytová výstavba a její dynamika byla obnovena od šedesátých let díky členům Stavebního bytového družstva i soukromníkům ...