Období baroka

Barokní doba významně zasáhla i do dějin Kostelce. Kostel, který po požáru roku 1591 byl obnoven jen provizorně a v roce 1668 přestavěn, byl zbořen a v letech 1744 - 1754 byl postaven pod patronací knížete Octavia Piccolominiho nový, barokní chrám, na jehož stavbě se podílel i K. I. Dientzenhofer. Původní představa patrona však nebyla dodržena, a tak byla proti plánu chrámová loď zkrácena a nebyla ani postavena druhá věž. Chrám sv. Jakuba Většího byl stavěn v bouřlivých dobách válek o rakouské dědictví a Kostelec se stal místem častých vpádů pruské armády. Následující sedmiletá válka přinesla nové útrapy, které v letech 1771 - 1772 znásobila neúroda doprovázená drahotou. To jen urychlilo další výbuch selské nespokojenosti ve velkém nevolnickém povstání roku 1775, v jehož ohnisku byl i Kostelec.

Rány, které Kostelec utrpěl za slezských válek, však byly brzy kompenzovány růstem textilní výroby. Domácí přadlácká a tkalcovská lnářská výroba se prostřednictvím faktorů napojovala na vznikající manufaktury. Koncem 18. století začíná pozoruhodný rozmach městečka, které ve srovnání s okolními vesnicemi až několikanásobně zvyšuje dynamiku svého růstu. Pokusy dále rozvíjet textilní manufakturní výrobu založenou na domácí ruční práci sice pokračují, ale jsou stále více a více neúspěšné. Nicméně posilovaly tradici textilní výroby v Kostelci, která se pak stala výbornou základnou pro nástup tovární výroby. Hospodářský růst městečka nebyl zastaven ani strašlivým požárem 11. srpna 1831, při němž vyhořela bezmála polovina obce.

Rány se však rychle zacelily a rozvoj Kostelce pokračoval, třebaže se krátce předtím oddělil Horní Kostelec. Městečko začalo žít i čilým národně-uvědomovacím životem vrcholícího národního obrození. Mělo i své buditele - učitele Aloise Rudla a jeho zetě učitele Augustina Purma, který předtím učil Boženu Němcovou v České Skalici a Chvalkovicích, P. Františka Körnera a P. Jiřího Ehla, vlastenecké kněze, kteří šířili osvětu, vzdělání a podporou ochotnického divadla a chrámové hudby pokládali základy příštího kulturního rozvoje. Před revolučním rokem 1848 vlastenecká společnost radikalizovaná ostrým perem Havlíčkových novin se na svých schůzkách ve Foglarově hostinci na náměstí výrazně politizovala. Proto také v revoluci roku 1848 vznikla v Kostelci početná národní garda. Idealizovanou atmosféru městečka nám básnicky vykreslila Božena Němcová v povídce Chudí lidé.