Raný kapitalismus

Od roku 1861 má Kostelec poštu, okresní silnice umožňují rychlejší spojení se sousedními obcemi. Roku 1862 byla postavena záložna, později i městská spořitelna, v roce 1869 získalo město lékárnu, městský lékař nastoupil o pět let později.

Na opakovanou žádost se 11. 8. 1867 Kostelec povyšuje na město a od ministerstva obchodu povoluje se od roku 1876 užívat přívlastek "Červený", který v této době už byl vžitý. Úřední potvrzení tohoto názvu přišlo v roce 1881.

Stále sebevědomější měšťanstvo začalo žít intenzivním společenským a kulturním životem. Město drželo krok v rozvoji školství: roku 1882 zřízena samostatná obecná dívčí škola, roku 1887 měšťanská škola a v roce 1891 se z ní osamostatnila i měšťanská škola dívčí. V roce 1889 byla vysvěcena i nová budova dívčí školy. V roce 1864 vznikl divadelní ochotnický spolek, který navázal na více než padesátiletou tradici ochotnického divadla, v téže době postupně vznikala městská hudba (1863) a v roce 1896 i pěvecký spolek Záboj.

V roce 1874 byl založen Sbor dobrovolných hasičů a o deset let později i tělovýchovná jednota Sokol. Velkou zásluhu o vzhled města si získal Spolek okrašlovací, založený v roce 1889. Odrazem rozvoje podnikání byl i vznik Spolku živnostníků (1885) a Spolku českých stenografů (1887). Výrazem úspěchů českého podnikání i podnikatelské síly Červeného Kostelce bylo uspořádání krajinské výstavy v létě 1899 v prostoru dnešního divadla a školy. Ve 14 pavilonech se mimo jiné prezentovala i vyspělá výroba Červeného Kostelce.

V letech 1880 - 1910 dosáhl Červený Kostelec maximálního růstu počtu obyvatel: z 2695 vyrostl na 4422 osob. Podobně i počet domů se bezmála zdvojnásobil.