ČERVENÝ KOSTELEC
Upozornění občanům města
Možnost porady s architektem
Katastr nemovistostí
Zpřístupnění mapových podkladů katastru nemovitostí.
Na základě kladného stanoviska Katastrálního úřadu v Náchodě, ke zveřejnění grafických informací na Internetu, připravilo Město Červený Kostelec pro své občany novou službu: zpřístupnění mapových podkladů katastru nemovitostí.
mapy katastru nemovitostí
Dalším službou je i zpřístupnění Územního plánu Města Červený Kostelec široké veřejnosti. Podle všech pravidel je měřítko pro pořizování územně plánovací dokumentace 1:5000. Z tohoto důvodu je i zobrazování podrobností ÚP na Internetu omezeno tímto měřítkem.
mapy územního plánu
Podrobnosti
Na základě kladného stanoviska Katastrálního úřadu v Náchodě, ke zveřejnění grafických informací na Internetu, připravilo Město Červený Kostelec pro své občany novou službu: zpřístupnění mapových podkladů katastru nemovitostí.
mapy katastru nemovitostí
Dalším službou je i zpřístupnění Územního plánu Města Červený Kostelec široké veřejnosti. Podle všech pravidel je měřítko pro pořizování územně plánovací dokumentace 1:5000. Z tohoto důvodu je i zobrazování podrobností ÚP na Internetu omezeno tímto měřítkem.
mapy územního plánu
Podrobnosti
Jan Pazdera
Narodil se 2. března 1928 v Řepíně u Mělníka jako prostřední z pěti dětí v rodině zahradníka Antonína Pazdery. V roce 1932 se rodina přestěhovala do Červeného Kostelce, maminčina rodiště, kde otec založil vlastní zahradnictv
í. V roce 1948 začal Jan Pazdera studovat v kněžském semináři v Hradci Králové. Roku 1950 byl ale seminář zrušen a J. Pazdera odmítl jako mnoho dalších nastoupit do státem kontrolovaného semináře v Praze. Proto byl povolán na základní vojenskou službu, kde coby nespolehlivý strávil čtyři roky v nechvalně proslulých PTP. Po návratu do Červeného Kostelce pracoval v dělnických profesích – v místní laťovkárně, v Turkově cihelně a na Tmavém dole. Obětavě pomáhal zdejším duchovním správcům se vším, co bylo potřeba. Státní bezpečnost si o něm v roce 1960 poznamenala: „Je znám jako osoba, která pro kostel a náboženství udělá vše.“
í. V roce 1948 začal Jan Pazdera studovat v kněžském semináři v Hradci Králové. Roku 1950 byl ale seminář zrušen a J. Pazdera odmítl jako mnoho dalších nastoupit do státem kontrolovaného semináře v Praze. Proto byl povolán na základní vojenskou službu, kde coby nespolehlivý strávil čtyři roky v nechvalně proslulých PTP. Po návratu do Červeného Kostelce pracoval v dělnických profesích – v místní laťovkárně, v Turkově cihelně a na Tmavém dole. Obětavě pomáhal zdejším duchovním správcům se vším, co bylo potřeba. Státní bezpečnost si o něm v roce 1960 poznamenala: „Je znám jako osoba, která pro kostel a náboženství udělá vše.“V polovině padesátých let začal organizovat místní ministranty. Schůzky a výlety završovaly letní ilegální tábory v Nesyté na Trutnovsku, později i na Šumavě a v Tatrách. Sám na toto období později vzpomínal: „Celty nám půjčili pan farář z Hořiček a Rychnova. Nesytá a tamější dobrý lesní kryli naše začátky mnoha ideálů, úsilí, těžkostí i malého umění. Byly těžké, ale těžší bylo v té době vytrvat, a nebyl stejně ani jeden rok, aby se nějak netábořilo – opravdu, často s nutnými úhybnými manévry, bylo to doslova od Šumavy k Tatrám.“
Inspiraci pro svou činnost našel ve skautingu, a když bylo v roce 1968 na čas povoleno skautské hnutí, vytvořil ze své ministrantské skupiny regulérní 4. chlapecký oddíl, který existuje dosud. V té době nastoupil také do semináře v Litoměřicích, aby dokončil přerušená teologická studia. Nadále se však účastnil akcí červenokosteleckých skautů, a to i po oficiálním zákazu skautské organizace v roce 1970.
V roce 1975 si jeden z jeho skautů a pozdější vedoucí 4. chlapeckého oddílu Ota Regner zapsal do svého deníku: „V tomto roce byl s námi v Tatrách naposledy náš dlouholetý vedoucí a bratr Jenda Pazdera. On věnoval nám i našim předchůdcům všechen volný čas, lásku, trpělivost, zálesáckou znalost, duchovní vedení i všechny své hmotné prostředky. Jemu vděčíme za šťastné a čisté mládí, za mnoho krásných chvil v kruhu přátel a kamarádů, prožitých na výletech, schůzkách a táborech. On to byl, který nás učil lásce k přírodě a k bližnímu, který nám ukázal správnou cestu. Doufám, že dílo jeho práce mezi námi nikdy nezanikne, že v něm budeme pokračovat, aby i další generace mohla plně, radostně a s vírou prožít své mládí.“
Po kněžském svěcení 27. června 1970 působil nejprve v Pardubicích a v Žiželicích u Chlumce nad Cidlinou a roku 1972 byl ustanoven duchovním správcem farnosti Dobřenice na Královéhradecku. Zde pak vedl duchovní správu téměř čtyřicet let. Vlastníma rukama a často z vlastních peněz opravoval místní kostely, při čemž mu pomáhali jeho skauti, přátelé a příbuzní z Červeného Kostelce. Při tom všem ještě našel čas a sílu na chov vlastních koní. V roce 1990 využil nových poměrů a založil v Dobřenicích skautský oddíl, který několik let vedl. V posledních letech se mu ještě podařilo zvelebit dobřenickou faru, kde dosud žil v neuvěřitelně skromných podmínkách, a připravit ji tak pro svého nástupce.
V roce 2010 se naplno přihlásily zdravotní potíže, takže musel milované Dobřenice opustit. Poslední měsíce života trávil u své sestry Marie Hejnové v Červeném Kostelci. Zemřel dne 25. ledna 2011 v náchodské nemocnici a 5. února byl za účasti biskupa Josefa Kajneka a mnoha přátel a známých pohřben na červenokosteleckém hřbitově do rodinného hrobu.
Jan Pazdera se celý život vzdělával. Velmi miloval zejména ruské básníky a listy sv. Pavla. Ota Regner k tomu při smuteční řeči v červenokosteleckém chrámu poznamenal: „Není to jistě náhoda, že Jenda odešel na věčnost právě na svátek Obrácení sv. Pavla. To apoštol národů sv. Pavel si přišel pro svého ctitele a spolubratra v misionářské službě, aby ho doprovodil před Boží tvář.“ Přečetl i slova z jeho závěti: „Všem jsem zavázán za pomoc při opravách kostelů, všem skautům z Kostelce a Dobřenic děkuji. A moc děkuji skautům z Kostelce a Dobřenic a ministrantské partě za tolik pěkných chvil, i těch prožitých v době nesvobody, pod plachtovím stanů. Za to dík a pamatujte!“
Jan Kafka
Přílohou je promluva Otakara Regnere při zádušní mši svaté 5. 2. 2011: 
(172 kB)
(172 kB)
17.08.2011
| Jan Kafka
Copyright © ADVICE.CZ, s.r.o.