Červenokostelecký zpravodaj 9/2017 – co se nevešlo
Historie
Kde stávalo v Kostelci divadlo?
Co je tohle za otázku? Že divadlo přece stojí a vždycky stálo nad školami v tzv. kulturním koutku? Kdepak. První kostelecké divadlo bývalo v Jiráskově ulici na místě dnešního domu čp. 175. Proto se tato část Jiráskovy ulice od křižovatky s Náchodskou až po ulici Lánská dříve jmenovala „Divadelní“.
Divadlo se v městečku původně hrálo v Hůlkově zájezdním hostinci (dnes Černý kůň), kde byl tehdy v 1. patře největší kostelecký sál. Alespoň to hlavní sponzor divadla – textilní magnát František Mach, který bydlel v protějším domě – neměl do divadla daleko. Po několika letech se divadlo přesunulo na náměstí do Foglarova hostince „U tří tatrmanů“ (dnes prodejna Elektro), kde byl sice sál menší, zato se tu scházela městská smetánka. V druhé polovině 19. století divadlo upadalo, až se přestalo hrát úplně.
V roce 1864 však několik nadšenců divadlo vzkřísilo a založilo řádný ochotnický spolek. Ale herci se nevrátili ani do Foglarova hostince, který se mezitím změnil na Willigův kořalečný výčep, ani do Hůlkova hostince. Své sídlo nalezl spolek v Burešově hostinci, který stál na místě dnešního čp. 175. Majitel byl totiž velký příznivce divadla, a když se ukázalo, že hostinec je na divadelní představení příliš malý, nechal přistavět divadelní sál s jevištěm. Jednalo se tak o první účelovou divadelní stavbu v Kostelci. Podmínky byly velmi primitivní. Sál neměl hereckou šatnu a herci se museli převlékat pod jevištěm. Nicméně to zde vydrželi celých 20 let. Od náchodského malíře Šrůtka si nechali namalovat oponu a kulisy. A podle vyobrazení českého hlavního města na oponě se hostinci začalo říkat „U města Prahy“.
V roce 1884 se majitelem hostince stal kostelecký podnikatel a pozdější starosta Theodor Keyzlar. Sám byl členem divadelního souboru, a když postavil v sousedství hostince (na místě dnešního čp. 415) nový hotel, nechal zde zřídit velký divadelní sál s jevištěm i šatnou. Nový hotel „U města Prahy“ se stal útočištěm ochotníků na další čtvrtstoletí. A nejen jich. Cvičili tu sokolové, zpíval Záboj, hotel byl zkrátka centrem kulturního a společenského života. Jenže v roce 1910 hotel vyhořel a ochotníci byli bez střechy nad hlavou. Až do postavení nového divadla se pak museli opět spokojit s hospodskými sály. Hotel později získal a do dnešní podoby přestavěl Štěpán Drtina (tento textilní podnikatel se neváhal v roce 1923 vypravit do afrického Konga, aby se neúspěšně pokusil získat nová odbytiště pro své výrobky).
V Divadelní ulici také sídlila od roku 1888 četnická stanice. Nejprve byla v domě majitele tkalcovny Františka Střihafky čp. 258 a v roce 1903 se přesunula blíže k centru do čp. 286 (dnes pekařství Ondrušek). Kromě hotelu byly v ulici další dvě hospody. Jedna z nich (čp. 193) plní svůj původní účel dodnes. Druhá byla v čp. 282 (naproti pekařství Ondrušek). Po první světové válce získala tato hospoda špatnou pověst. Hostinský Adolf Hubka hostům trpěl nedovolený karban a jeho podnik se tak stával útočištěm „osob práce se štítících“. Četníci sídlící hned naproti tu prý byli často na nevítané návštěvě. Když Hubka zemřel, vedení města se snažilo, aby zde již hostinec nebyl obnoven. Státní úřady přesto udělily koncesi zkušenému hospodskému Gotthardu Jiráskovi, který již předtím provozoval několik hostinců ve městě i v sousední Lhotě.
Mezi hospodami stojí Oždianova chalupa čp. 57, postavená v roce 1832 po velkém požáru města. Dodnes je ve štítu na záklopovém prkně patrný půvabný nápis: „Žehnej Pán Bůh domu tomu, vystavěl jsem, nevím komu, kdo v něm bude přebývati, račiž mu Bůh požehnati.“ Až půjdete kolem, schválně si ho běžte přečíst (ale pozor, ať vás při tom nepřejede auto, chybí tam totiž chodník).
Co taková zdánlivě nevýznamná a všední ulice skrývá zajímavých příběhů! A to jsme ještě nezmínili ten nejpozoruhodnější – přeměnu firmičky Leopolda Abelese v textilní impérium. Tak o něm zase příště.
Jan Kafka, Okrašlovací spolek Kostelec
SPOLKY, ORGANIZACE
SDH Bohdašín
Pomozte doplnit řady našeho skvělého družstva SDH Bohdašín
Léta plynou a děti nám rostou. Po dovršení 15.roku,musí mladí hasiči přejít do postupového dorostu. Což se stává každým rokem, ale letos dovršilo tohoto věku pět našich dětí, kteří navštěvují kroužek od 6 let,tzn. velkou ztrátu.
Proto prosíme, ponechte vypnuté své počítače každou středu odpoledne, a přijďte si vyzkoušet nejen ,,hasičinu“, ale též střelbu, topografii, zdravovědu a azimuty, potřebné také k hasičským soutěžím. To vše Vás rádi naučí naši kamarádští vedoucí Petr a Vojta. Zjistíte, že práce v týmu je veliká zábava a zodpovědnost o čemž píše naše dnes 15tiletá členka:
Do hasičů jsem začala chodit už v šesti letech, zásluhou mého staršího bratra, který už hasičský kroužek navštěvoval. Moje první soutěž byl branný závod, který jsem musela běžet ještě se staršími dětmi, jelikož jsme nesložili družstvo mladších hasičů. I přes to, že mě ke konci nosili na zádech, jsme skončili na druhém místě. Udělalo mi to velikou radost a motivovalo mě to. Za nějaký čas se k nám přidaly ostatní děti z okolí. Konečně jsme měli družstvo mladších žáků. V té době jsme byli nejmladší v kategorii, bylo nám mezi šestým a sedmým rokem a ostatním soupeřům bylo deset a jedenáct let. Takže jsme se skoro pořád umísťovali kolem desátého místa. Ale pak se karta obrátila a my začali konečně obsazovat stupně vítězů. V roce 2013 jsme vyhráli okresní kolo za mladší žáky. Bohužel do krajského kola postupují pouze starší kategorie. A naši starší byli druzí, ti již do kraje postoupili. Celkově jsem za celou dobu v kategorii mladších získala dvanáct medailí. Z toho šest bylo zlatých. O rok později jsme přestupovali do starších žáků. Na prvních závodech v této kategorii jsme byli osmí. Nechtěli jsme, abychom byli opět takto vzadu, a tak jsme začali trénovat víc, než obvykle. S partou jsme začali pravidelně chodit běhat, i ve svém volném čase jsme trénovali disciplíny, které nám moc nešly. A vyplatilo se. A na okresním kole jsme zvítězili a postoupili na můj první kraj, který se konal v Přelouči. Tento závod trvá dva dny. Začíná se v sobotu ráno a končí v neděli v podvečer. První den se soutěží ve štafetách a v útoku CTIF. Na druhý den jsme se moc nevyspali, to se dalo předpokládat. Ale i přes to, se nám povedl náš doposud nejlepší rekord v požárním útoku, který jsme ani dodnes nepřekonali. V tento den jsme si ještě museli zaběhnout branný závod. Celkově jsme skončili na čtvrtém místě. V následujícím roce 2015 jsme se na každých závodech umístili na stupních vítězů. Také včetně okresu, který jsme už po třetí v řadě vyhráli a postoupili do krajského kola. Tento rok se konalo v Týništi nad Orlicí a v Bystrém v Orlických horách. Po zdarech a nezdarech jsme obsadili krásnou čtvrtou příčku. Za rok 2016 jsem získala asi nejvíc medailí. Možná to bude taky tím, že jsem začala běhat i za jednotlivce. Můj první závod, kde jsem běžela sama za sebe, byl v Bělovsi a byla to disciplína 100 metrů s překážkami. Tuto soutěž jsem vyhrála, i když jsem se před ní nejvíc bála. Ale povedlo se. A to mi dodalo větší odvahy a chuť dál soutěžit sama za sebe. Zúčastnila jsem se i okresního kola dorostů a jednotlivců. Tam jsem byla opět první a mohla jsem postoupit na kraj, jak za družstvo starších žáků, jelikož jsme i tento rok vyhráli okresní kolo, tak i sama za sebe. A máme tu rok 2017. Můj poslední rok za starší žáky. Za tento rok jsme zatím získali stříbrnou medaili za branný závod, zlatou za druhý branný závod a bronzovou medaili za útok a štafetu CTIF. Alespoň ještě naposledy bych měla přání, podívat se na krajské kolo jako závodník. Ale to už rozhodne okres, který je již za dveřmi.
Nelehce se mi bude opouštět náš skvělý kolektiv, který tak jsme si tu za ty léta utvořili. Zpestřovali jsme si ho během celého roku různými akcemi a výlety, ať do skal, na Sněžku, do Českého Ráje, na lyže,brusle či do bazénu. Ale vím, že my si k sobě cestu vždycky najdeme.
Úspěchy mladých hasičů z Bohdašína 2017
I v letošním roce jsme se zapojili do soutěže požárních družstev hry Plamen a opět se nám dařilo. Naše družstvo se zúčastnilo obou branných závodů, kde jsme na podzim v Mezilesí obsadili druhé místo a na jaře v Nahořanech jsme vybojovali místo první.. Na závodech v Bělovsi nás zradila technika a v jedné z disciplín jsme byli diskvalifikováni. Přesto jsme se s 8. místem umístili v elitní desítce! Další postupové závody v Nízké Srbské a doma na Bohdašíně jsme si i za podpory fanoušků ohlídali a odjížděli jsem z nich se zlatými medailemi na krku. Do okresního kola, které se konalo v Náchodě na Plhově jsme postoupili z prvního místa. Okresní závody jsou pro dva první týmy postupové do krajského kola. Krajského kola jsme se zúčastnili už čtyřikrát a i letos jsme přijeli na Plhov s cílem postoupit. Všechna družstva přijela skvěle připravená a boj o postup byl velký. Rozhodovala až poslední královská disciplína a tou je požární útok. Věděli jsme, že i když máme natrénováno, vždy se může něco pokazit. Ale štěstí přeje připraveným a my i na krajské kolo soutěže Hry Plamen postoupili z prvního místa. Zlaté medaile byly opravdu tvrdě vybojované.
Tady na Plhově jsme se zúčastnili i soutěží jednotlivců, kde bojoval každý sám za sebe a i tady se úspěchy dostavily. Z děvčat se na 4. místě umístila Denisa Zahradníková, na 3. místě Karolína Hurdálková a disciplínu ovládla a s pohárem domů odjížděla Sára Linhartová. Z chlapců skončil na 4. místě Adam Roštejnský a na 2. místě Ondra Cepr. V kategorii mladších krásné 4. místo získal Kuba Kaválek.
V polovině června jsme odjížděli na dvoudenní krajské závody do Hradce Králové.Závody to byly dlouhé, bojovné a nám se střídavě dařilo a také nedařilo. Na konec se nám povedlo vybojovat stříbrné medaile a tak se nám splnilo přání přivézt si domů medaily i z krajských závodů, kde jsme zůstávali až doposud těsně pod stupni vítězů. Naše radost byla veliká, i když ji malinko kazilo vědomí, že ani zlatá medaile a tím i postup na Republiku nebyl vůbec daleko.
Milé děti, scházíme se vždy ve středu od 16 hodin před hasičskou zbrojnicí na Bohdašíně,pokud jste z Horního Kostelce nebo z Červeného Kostelce, nebudete mezi námi jediní-už se na vás těšíme!!! SDH Bohdašín
Jitka Drapačová, tel. 720 544 488, e-mail: Jitka.darapacova@seznam.cz
SPORT
Kostelečtí zápasníci ve rtyňském oddíle zápasu
V královehradeckém kraji jsou jen čtyři oddíly zápasu zaměřené na mládež (zápasí se volným stylem a řeckořímským). Ten náš rtyňský na podzim oslaví již 11 let trvání. Stalo se tak transformací oddílu zápasu Lokomotivy Trutnov do sokolské jednoty ve Rtyni a příchodem zkušených trenérů a vedoucích Dřízala, Janouška a Kadlece. Nedílnou součástí je i nezbytná dotační podpora Města Rtyně, která nám zabezpečuje kvalitní zázemí.
Postupem let svou šanci zkoušeli v našem oddíle nejen domácí borci, ale i mladí adepti zápasu z Bohdašína, Zábrodí, Kostelce, nebo až z Náchoda. Začátky v zápasnickém sportu však nejsou jednoduché, a proto vydrží jen ti nejvytrvalejší. Začít se dá již v 5 letech, pilováním sportovních dovedností, obratnosti a disciplíny. K prvnímu soutěžnímu zápasu se však dostane mladý borec až v 6 letech, a to po půlroční přípravě. Tento sport je ideální pro hyperaktivní děti, malého drsňáka naučí respektu k soupeři, pomůže ke zdravému a harmonickému tělesnému růstu a naučí sportovně-gymnastickým dovednostem bez rozdílu váhy. Dvouhodinové tréninky jsou vedeny na žíněnkách v kombinaci her a sportovních náčiní. V zimních měsících využíváme pro zvýšení fyzické kondice i tělocvičnu v Červeném Kostelci. Ti nezapálenější borci si o prázdninách přidávají i letní týdenní soustředění.
Nyní začínají vyčnívat v našem oddíle borci z Červeného Kostelce: Karolína Ansorge, Michal Ansorge, Ondra Macháček, Martin Kollert a Jakub Novák. Ti všichni již letos byli na stupních vítězů, někteří i opakovaně. Posledně jmenovaný je kmenovým členem od prvopočátku a dotáhl to až na mistra republiky2014 v zápase volným stylem (kat.do 75 kg) a na MČR v řeckořímském vybojoval 3. místo. Nyní vypomáhá s tréninkem a předává své zkušenosti dalším nováčkům, pod vedením trenéra Kamila Nováka a Petra Kadlece. Ke zvýšení všestranných dovedností vypomáhá cvičitel III.tř. Pavel Blažek a obětaví rodiče, kteří rádi přivezou i vašeho syna či dceru.
Pokud je ti aspoň 5 let, máš chuť na sobě pracovat, máš přebytek energie a chceš být silný, obratný, rychlý a vytrvalý, přijď mezi nás a nové kamarády. Najdeš nás v tělocvičně ZŠ Rtyně v Podkrkonoší každé pondělí od 17.-19.hod. Můžeš nás vidět i v sobotu 16.září při Dni města Rtyně v areálu Rychty. Těšíme se na tebe a tvé rodiče.
Pavel Blažek- starosta jednoty