Červenokostelecký zpravodaj 7–8/2017 – co se nevešlo
HISTORIE
Muzejní depozitář
Muzejní depozitář existuje v našem městě jako součást Vlastivědného spolku už 20 let. Pamětníci si pamatují Dny otevřených dveří v suterénu Zdravotního střediska. Pan Josef Štěpař z mála sbírek sestavil a otevřel v listopadu 1997 Muzejní depozitář. Jeho činnost a výsledky muzejní i publikační činnosti jsou trvalou hodnotou pro město Červený Kostelec.
Pan Josef Štěpař depozitář vedl do r. 2009. Depozitář jsme postupně přestěhovali do nových prostor ve II. poschodí naší knihovny Břetislava Kafky. Ale co dál ?
Muzejní sbírky nám pomáhají rozšiřovat spoluobčané. A ty nejnovější? Kosmova kronika - 2 díly z roku 1972 od paní Aleny Dvořákové od Devíti křížů. Je to český překlad nejstaršího domácího dějepisného díla - Kosmovy kroniky české. Připojen je i rodokmen Přemyslovců do roku 1125, to jest do roku Kosmova úmrtí.. Výborný studejní materiál.
Od paní Nadi Procházkové z chaloupky č.63 v Náchodské ulici máme unikátní zrezivělou kulku z pistole, nalezenou v prkenné podlaze. Pravděpodobně z r. 1942 , kdy zde bydlel pan Albert Hurdálek. Paní Procházková nám i darovala pozůstalost v podobě starých učebnic Základní školy /1940 - 1950/. Také paní Květa Radvanovská obohatila naše sbírky ze své pozůstalosti o půl metrů velký kříž "Kristus na kříži ". V této souvislosti vzpomenu, že je to 30 let co zemřel její tatínek , pan Karel Radvanovský /1900-1987/.
Pan Karel Radvanovský byl totiž věrný přítel malíře Jindřicha Křečka-Jituš /1909-1979/. Spolu absolvovali útěk před nacisty v roce 1939 do Krakowa. V tomto městě se tvořila zahraniční, vojenská jednotka. U jednotky je přijal velitel Ludvík Svoboda . Karla Radvanovského jmenoval kronikářem jednotky a Jindřicha Křečka-Jituš malířem. Oba se šťastně vrátili po válce, nastupující režim jim ale život jen ztrpčoval.
V červenci to bude 105 let, co 27. 7. 1912 byla na domě Augusta Hůlky čp.127, dnes Domek Boženy Němcové, odhalena pamětní deska s nápisem – "V tomto domě bydlela B.N. od měsíce září r. 1837 do dubna r. 1838 ". Deska byla odhalena za velké, skutečně velké účasti veřejnosti - viz foto. Mohutný průvod s alegorickými vozy představujícími nesmrtelné dílo Boženy Němcové, také slavnostní proslovy. A národní veselice na náměstí.
Rudolf Křeček /1916 - 2008/ malíř a restauratér :
Častokráte jsem se setkal se záměnou jmen Rudolf Křeček a Jindřich Křeček-Jituš. Požádal jsem dceru pana Rudolfa Křečka, paní Ludmilu Šimkovou, o životopisný popis tatínka.
Slova Ludmily Šimkové : "Pan Rudolf Křeček se narodil 14. 7. 1916 v Červeném Kostelci. Nejmladší dítě rodičů - Antonína Křečka a Vilemíny Křečkové roz.Pinkavové. Děda byl krejčím. V rodině se narodilo 11 dětí, 5 dětí v raném věku zemřelo. Rudolf Křeček po ukončení základní školy se učil v Jaroměři v hotelu "Praha". Učební obor číšník . Měl umělecké nadání a dostal se do Prahy na polygrafickou školu . Rodina dědečka byla chudá, děda brzy zemřel a babička byla sama na výchovu zbylých šesti dětí. Táta Rudolf si přivydělával o víkendech v hotelu Šrejber. V roce 1949 se táta oženil s Květou Menclovou ze Lhoty. V té době pracoval v Charitě Břetislava Kafky. Jako malíř a rastaurátor. Jeho starší bratr - Eduard Křeček - spolupracoval s Břetislavem Kafkou při jeho výzkumech jako jeho médium. Po několika letech se otec osamostatnil a pracoval po celé Československé republice.
Restauroval v kostelích oltáře, sochy a obrazy , např. v katedrále v Českých Budějovicích, Strakonicích, na Moravě, na Slovensku. Pokud nebyl za prací ve světě, maloval obrazy doma. Později si zařídil ateliér v Červeném Kostelci. Později ze zdravotních důvodů omezil cestování a maloval na zakázku jenom v ateliéru. Namaloval desítky obrazů. Po krátké nemoci zemřel 18. 8. 2008 v požehnaném věku 92 let." Děkujeme paní Ludmile Šimkové. Doplním, že máme příslib v Domku B.N. vystavit větší obraz od pana Rudolfa Křečka.
Otto Hepnar