Antonín Just – kronikář

Antonín Just – kronikář

Antonín Just – kronikář (1921 - 2018)

Významný kostelecký rodák Antonín Just zemřel 25. září 2018. Většinu života prožil v Trutnově, kde učil, psal své publikace a především vedl městskou kroniku. V 58 svazcích tohoto úctyhodného díla je zachycen život Trutnova z mnoha stran.

Jeho mládí je spjato s Červeným Kostelcem, kde se 28. srpna 1921 narodil. Absolvoval gymnázium v Hradci Králové, ale válka mu zabránila dokončit vysokoškolská studia. V roce 1942 byl totálně nasazen ve Vídeňském Novém Městě. Když se dostal díky zranění domů, odmítl se do Rakouska vrátit a do konce války se skrýval. Po skončení nacistické okupace mohl dokončit vysokoškolská studia. Mezníkem v životě Antonína Justa se stal rok 1947, kdy svůj život natrvalo spojil s manželkou Antonií a také s Trutnovem, kde začal učit na tamních středních školách. V letech 1959-1970 byl ředitelem střední zdravotnické školy.

V roce 1958 byl ustanoven kronikářem města Trutnova. Cítil to jako velký závazek, neboť trutnovské kronikářství sahá až do 16. století, kdy svou kroniku psal místní měšťan a malíř Simon Hüttel. Kronika se postupně rozrůstala. První svazky mívaly kolem 120 stran, ty nejnovější  obsahují již téměř 500 stran. Místo městského kronikáře zastával neuvěřitelných 58 let.

Je také autorem desítek článků o historii Trutnovska. K jeho nejznámějším publikacím patří kniha Trutnov známý neznámý (1991), která je dosud nepřekonaným průvodcem po historii tohoto města. V posledních letech vydal s nedávno zesnulým malířem Josefem Vikem dvě publikace s anekdotickými příběhy z historie Trutnova. Ale ani tím není stále vyčerpán okruh aktivit Antonína Justa. Od mládí jej zajímala poezii. Některé své básně vydal ve třech sbírkách Žena (2006), Ještě ohlédnutí (2007) a Žena a Měsíc (2017). Nesmíme zapomenout ani na nesčetné besedy o historii města, relace v rozhlase či veřejné funkce.

Jeho celoživotní práce byla mnohokrát oceněna. Zvítězil v celostátní kronikářské soutěži. V roce 1991 získal kulturní cenu města Trutnova a o deset let později mu bylo uděleno také čestné občanství města.

 Jan Kafka