Historie knihovny

Historie knihovny

V Červeném Kostelci existovala školní knihovna již v roce 1834, ale nevyvíjela činnost. Teprve v roce 1849 se zasloužil o rozvoj této knihovny červenokostelecký kaplan Jiří Ehl. Knihovna sloužila jen školní mládeži a učitelům. O rozšíření četby mezi dospělými měli větší zásluhu jednotlivci nebo různé spolky. Do roku 1920 působila v Červeném Kostelci "Čtenářská beseda", která zajišťovala půjčování knih a časopisů pro širokou veřejnost. Jejím posledním předsedou byl učitel Jan Karpaš. Její činnost zanikla v roce 1920 založením městské knihovny.
Pro dokreslení představy o činnosti knihovny jsme vybrali zápis z Pamětní knihy města Červený Kostelec - I., str. 43, rok 1923 :
 
Lidová knihovna

Má 1838 svazků, z toho 407 poučných, 184 časopisů a 1247 knih zábavných. Knihy půjčovány 62 krát za rok 1922. Průměrně vypůjčovalo 76 čtenářů za 1 půjčování. Výpůjčky 2 krát týdně. Celkem přečteno 9001 kniha, zapsaných čtenářů 346 takže průměrně přečetl jeden čtenář 30 knih.

Z doby kolem roku 1920 pochází i vzácný doklad knihovnictví v Červeném Kostelci – Seznam knih Veřejné obecní knihovny v Červeném Kostelci, který tiskem vlastním nákladem vydal Josef Doležal. Pro ty, kteří se zajímají o tehdejší knihovní řád, uveřejňujeme výňatek, který je nedílnou součástí seznamu knih.

Aby obecenstvu znám byl obsah knihovny, a tím ulehčeno i vypůjčování, vydán tento seznam knih. 

1) Právo vypůjčovati si knihy přísluší každému dospělému obyvateli Červeného Kostelce. Dětem se knihy nepůjčují ani nevydávaji.
2) Knihy se půjčují z d a r m a na legitimaci, kterou vydá knihovník při prvém půjčování v knihovně.
3) Na jednu legitimaci se půjčují pouze 2 knihy na dobu 14 dní.
4) Aby se vypůjčování urychlilo, je třeba, aby každý vypůjčovatel již doma vybral si ze seznamu 5 – 8 knih pro případ, že by dvě vybrané knihy nebyly již v knihovně.
5) Na lístku vybraných, napsaných knih, uveďte nejprve číslo, pak spisovatele a název. Knihovna rovnána je podle čísel. Ulehčíte a urychlíte knihovníkovi půjčování knih.
6) Právoplatný majitel legitimace ručí za knihy, které byly na jeho legitimaci vypůjčeny i bez jeho vědomí. Proto ztrátu legitimace ihned hlaste!
7) Vypůjčovatel nechť sobě po obdržení knihy prohlédne a jejich vady ihned oznámí, jinak ručí sám za jejich dobrý stav.
8) Knihami zacházejte šetrně a nic do nich nepište!
9) Poškozenou neb ztracenou knihu je povinnen majitel legitimace nahraditi v plné ceně (i s vazbou), menší poškození nechají se spraviti na účet majitele legitimace.
10) Knihy patřící veřejné knihovně nesmí vypůjčovatel nikomu jinému půjčovati.
11) Seznamy prodává knihovník v knihovně za určitý poplatek. Seznam v knihovně se nikomu nepůjčuje a musí si k a ž d ý majitel legitimace seznam zakoupiti.
12) V červenci a srpnu je knihovna uzavřena a musí býti všechny knihy do této doby odvedeny.

KNIHOVNÍ RADA
Tolik z dobového knihovního řádu, na který navazuje seznam knih na 44 stranách rozdělený na tyto oddíly: 1. Básně, prosa, dramatika II. Zeměpis – cestopisy, dějepis, přírodní vědy, různé, časopisy a dodatek.

Městská knihovna byla až do konce druhé světové války ve dvou nevyhovujících místnostech v přízemí obecního domu č. p. 513. V roce 1951 získala přízemí dnešního Háčka v ulici Manželů Burdychových. V roce 1952 byla pověřena vedením knihovny Ludmila Vaňková, která vedla knihovnu dvaadvacet let.

V roce 1959 byla knihovna přestěhována do nově upravených místností v bývalém hostinci Centrálka v Sokolské ulici, kde ji nalezneme i dnes. Nejdříve knihovně patřilo jen přízemí a tři místnosti v prvním patře, ale po vystěhování posledního nájemníka v roce 1994 získala do užívání celou budovu.

 
Budova hostince Centrálka patří ve městě k těm, které nesou kulturní a společenský punc. Postavil ji v závěru devatenáctého století kapelník městské hudby Hynek Hanuš. I když tento hostinský a zároveň zemědělec v ulici Na Pasekách, který se pustil do náročné stavby hotelu nemohl tušit, že v jeho Centrále někdy bude sídlit městská knihovna, byl zřejmě velkým příznivcem a mecenášem tohoto zařízení v Červeném Kostelci. Svědčí to tom další cenný dokument, který byl nalezen při vyklízení půdy v roce 2003. Částečně poničený barevný dokument informuje precizním zdobeným písmem, že Čtenářská beseda v Červeném Kostelci jmenovala hostinského Hynka Hanuše za dar Palackého Dějiny národa Českého svým prvním zakládajícím členem. Podepsáni předseda, místopředseda a jednatel Čtenářské besedy a autor díla.
V roce 1991 městská knihovna získala právní subjektivitu a jejím zřizovatelem se stalo město Červený Kostelec. Po stavebních úpravách bylo v roce 1995 otevřeno nově upravené oddělení pro mládež. V tomto roce také knihovnice začaly vkládat knižní fond do počítače, aby mohl být spuštěn automatizovaný výpůjční protokol. V oddělení pro mládež byl tento automatizovaný výpůjční protokol spuštěn v lednu 1999, v oddělení pro dospělé v listopadu 2000. V r. 2016 byla kniha přejmenována na Knihovnu Břetislava Kafky Červený Kostelec.
V současné době patří knihovna k moderním automatizovaným knihovnám. Patří do skupiny střediskových knihoven, tj. metodicky a personálně obsluhuje čtyři své pobočky a pět knihoven v přilehlých obcích. Budova spolu se zahradou je průběžně rekonstruována a nově vybavována. V roce 2005 byla obnovena fasáda, která nahradila dožilou omítku z 50. let minulého století. Knihovna má cca 1350 registrovaných čtenářů a disponuje cca 46 000 svazky knih. Ročně si čtenáři půjčí více než 100 000 svazků knih a časopisů.
 
V závěru roku 2011 byla dokončena rekonstukce knihovny, jejíž součástí byla půdní vestavba a instalace výtahu. Tím získala knihovna zajímavý prostor pro setkávání občanů, vzdělávací a zábavné programy, kurzy a další akce. Prostor byl připraven i pro práci vlastivědného spolku při městském kulturním středisku, který získá prostor pro expozice svých sbírek. Výhodou je, že knihovna se po této rekonstrukci stala bezbariérovým zařízením. 
 
V květnu 2016 byla knihovna pojmenována po významném červenokosteleckém občanovi, řezbáři, sochaři, spisovateli, psychologovi a psychotronikovi, hypnotizérovi, místním politikovi a donátorovi Břetislavu Kafkovi. 
 
V obou odděleních knihovny je k dispozici veřejný internet.