Studenti architektury zpracovali dle svého pohledu návrhy na vylepšení vytipovaných prostorů ve městě
Ve dnech 27. až 29. dubna 2018 přijelo do Červeného Kostelce čtyřiadvacet studentů magisterského studia oboru Architektura a urbanismus Fakulty architektury ČVUT, aby v rámci předmětu Krajinářská architektura pod vedením Ing. Radmily Fingerové zpracovali krajinářská témata pro město Červený Kostelec.
Studenti se rozdělili do sedmi týmů a řešili propojení města s okolní krajinou, park A. B. Svojsíka a jeho okolí, centrum města a kemp Brodský.
První den byl věnován průzkumu terénu a diskusi s představiteli a občany města, druhý a třetí den intenzivní práci na zvolených tématech. V neděli odpoledne studenti prezentovali výsledky své práce občanům. V průběhu workshopu studenti mluvili i se spoustou zdejších lidí, aby získali přehled, co je ve městě nejvíce trápí.
„Z hlediska výuky krajinářské architektury bylo cílem zdokonalovat se v práci v týmu, posilovat schopnost najít si úkol k řešení a správně stanovit jeho rozsah a obsah a svůj návrh srozumitelně graficky a slovně prezentovat občanům města,“ vysvětlila profesorka Radmila Fingerová a doplnila, že pro představitele města a občany může jít o zajímavé podněty, případně se práce studentů mohou stát užitečným podkladem pro rozhodování o kvalitním zadání dílčích úkolů, které je jedním ze standardních postupů zadávání veřejných zakázek.
Ve městě se prý nechá udělat hodně vylepšení malými zásahy s minimálními náklady. Studenti se tak snažili vytipovat ta správná místa.
„Původně bylo dané, abychom navrhly ve Smetanových sadech kryté podium. Můj názor je, že tam jsou velké stromy, je to vedle kostela a hřbitova a je to prostor kde nacpat pódium je složitý oříšek. Kostelec je dost velký na to, aby se našlo příhodnější místo,“ uvedla Radmila Fingerová a dodala: „Po zjištění, že folklorní slavnosti jsou tak velkolepé, mělo by se tomu město přizpůsobit. Především vytvořit důstojné prostředí pro účinkující i diváky. Je potřebné si takovýchto událostí vážit a udělat pro ně maximum.“
Folklor by prý měl být rozšířen po celém městě a ne být nacpaný pouze v takovém malém prostoru.
„Jelikož tady jsme za školu a máme akademickou svobodu, tak i přesto, že to radní nechtěli, jsme se soustředili i na centrum města. Jedná se především o prostor před kostelem a okolo autobusového nádraží. Je to veliký prostor a je málo využitý. Z mého pohledu jsou mnohé myšlenky, které studenti přinesli velice přínosné a některé z nich i relativně snadno realizovatelné. Byla bych ráda, kdyby občané porozuměli tomu, že studenti si uvědomovali a oceňovali krásy Červeného Kostelce a hledali způsoby jak napomoci tomu, aby byl ještě příjemnějším místem pro život,“ říká Radmila Fingerová.
Návrhy studentů by se tak mohli stát podkladem, nad kterým se bude lépe rozvažovat, jak daná místa postupně proměnit. Některá místa vyžadují pouze malé změny, jiná jsou projektově náročná a vyžadují klasické postupy od vyhledání zpracovatele, přes studii, dokumentaci pro územní rozhodnutí a stavební povolení až po podrobnou prováděcí dokumentaci, vyhledáni zhotovitele stavby a autorský a technický dozor. Studentské návrhy mohou sloužit jako podklad pro diskusi, jak správně zadat obsah zpracování projektové dokumentace.
„To je dle mého názoru úkol hlavního architekta města, aby situaci dobře posoudil a navrhl radě města nejlepší postupy. Je škoda, že pan architekt Wajsar neměl možnost se našeho workshopu zúčastnit, protože 25 lidí pracovalo 32 hodin pro vaše město. To je celkem 790 hodin. Kdybychom to přepočetli na jednoho odborníka tak to je 98 pracovních dnů a to s mimořádně velkým pracovním zaujetím,“ dodala Radmila Fingerová.
S postřehy z workshopu se svěřila studentka 4. ročníku, která pracovala se skupinou zabývající se úpravou parku A. B. Svojsíka.
„Podle mého názoru by se nechal park využívat daleko více, než v současné době. Je škoda, že v rámci folklorních slavností se vše soustředí okolo Divadla J. K. Tyla. My ale přemýšlíme, že vytvoříme další místo v parku A. B. Svojsíka, kde by se nechalo také vystupovat. Představa je vybudovat zde pódium. Zda bude otevřené či kryté už je na zvážení. Nemusí to být využito pouze na folklor, ale i na jiné kulturní události. Prostor by bylo možné využívat přes celou letní sezónu a byl by oddělen od automobilového provozu. Fotbalový, ani tenisový areál by se v tomto případě svou činností vzájemně rušit neměly. Podle našeho zjištění si zdejší občané v těchto místech přejí vybudování in-line dráhy. Snažíme se proto i toto využití do parku vkomponovat. V každém případě by bylo nutné v parku vybudovat odpovídající sociální zařízení. Je potřeba pamatovat na maminky s dětmi i samotné děti,“ okomentovala práci skupiny studentka Eliška Morysková a ještě doplnila: „Snažíme se navrhovat věci, které se nechají zrealizovat co nejrychleji, aby to nebyl velký zásah do parku.“