Historie a současnost

Historie města č. 2: Období baroka
Barokní doba významně zasáhla i do dějin Kostelce. Kostel, který byl po požáru roku 1591 obnoven jen provizorně a v roce 1668 přestavěn, byl zbořen a v letech 1744–1754 byl postaven pod patronací knížete Ottavia Piccolominiho nový, barokní chrám, na jehož stavbě se podílel i K. I. Dientzenhofer. Původní představa patrona však nebyla dodržena, a tak byla proti plánu chrámová loď zkrácena a nebyla ani postavena druhá věž.Chrám sv. Jakuba Většího byl stavěn v bouřlivých dobách válek o rakouské děd
Historie města č. 4: Raný kapitalismus
Od roku 1861 má Kostelec poštu, okresní silnice umožňují rychlejší spojení se sousedními obcemi. Roku 1862 byla postavena záložna, později i městská spořitelna, v roce 1869 získalo město lékárnu, městský lékař nastoupil o pět let později. Na opakovanou žádost se 11. 8. 1867 Kostelec povyšuje na město a ministerstvo obchodu povolilo od roku 1876 užívat přívlastek Červený, který byl v této době už vžitý. Úřední potvrzení tohoto názvu přišlo v roce 1881. Původ přívlastku Červený je obvykle připiso
Historie města č. 5: Válečné období
První světová válka postihla těžce i Červený Kostelec. Úpadek výroby, hladové zásobování a nesmyslná daň krve 113 padlých – to byl výsledek válečného běsnění. V roce 1921 poklesl počet obyvatel na 3777. Z útrap války se však zrodila naše státní samostatnost a začala nová, významná etapa vývoje města.Především se oživilo podnikání – do textilní výroby vstupuje nová podnikatelská generace. Město se zbavilo rakušáckých byrokratických pout a odvážilo se realizovat smělé projekty výstavby veřejných
Kroniky Červeného Kostelce
V současnosti je digitalizováno a zveřejněno deset knih kroniky Červeného Kostelce (1923–1938) ve vysoké kvalitě. Jejich autorem je učitel, vlastivědný pracovník, publicista a sběratel lidových pověstí Josef Hurdálek. Kroniky jsou zajímavé mj. i tím, že obsahují mnoho fotografických příloh.Předpokládáme, že tento počin, uskutečněný díky dohodě mezi městem Červený Kostelec a Státním okresním archivem Náchod, ocení hlavně studenti a badatelé, ale zaujmout by mohl také širší veřejnost. Z kronik by
Tak jsme mluvili
Rodáci z České Metuje a Police nad Metují a také dlouholetí občané Hronova vydali Zdeňka a Jindřich Hubkovi zajímavou knihu, kde se snažili zveřejnit slovník co nejvíce kdysi používaných regionálních pojmů. Řada z nich se v náchodském regionu požívá do součastnosti.Autoři se snažili přispět laicky k zachování mizejících jazykových zvyklostí a doufají, že tím přispěli malým dílem k zaznamenání historie našeho  kraje
Události r. 1942 na Končinách a Bohdašíně
Jen s jejich pomocí… Z historických pramenů sepsal Štěpán Nosek (doporučená literatura k tématu viz příloha)Výložky, světlice, samopaly v bílých rukavičkách, vlčák povlávající na ochranném rukávu figuranta, pionýři, projevy o boji proti fašismu, činovníci v diagonálně pruhovaných vázankách, jimž se z úst unaveně řinul sterilní jazyk, který toho už ze své přirozenosti více zakrýval než říkal, slova vysílačka Libuše, záhadné jméno Potůček-Tolar, které v hodinách občanské nauky v podání obrýleného