Oficiální stránky města Červený Kostelec

Břetislav Kafka – sochař, výjimečný psychotronik

Břetislav Kafka (*14. 5. 1891 – † 27. 8. 1967) 

Břetislav Kafka se narodil v Červeném Kostelci dne 14. května 1891. Byl prvorozeným synem v rodině uznávaného kováře Rudolfa Kafky, a tak není divu, že i jeho osud měl být spjat s kovářským řemeslem. Ihned po základní škole proto nastoupil do učení ke svému otci. Mladého Břetislava však sužovaly bolesti páteře, které byly následkem úrazu v dětství, a tak po dvou letech fyzicky náročné kovařiny zanechal a odešel do učení na řezbáře. Tím se vyučil v nedalekém Náchodě. Pevné základy svého sochařského umění pak získal na sochařské škole v Hořicích.

Kafka byl nadaný a ve svém oboru velmi zručný, avšak jeho sochy neměly být tím jediným, čím se nesmazatelně vepíše do historie svého kraje. Jen málokdo mohl tušit, že Břetislav Kafka bude jednou světově proslulým badatelem na poli experimentální psychologie. Ale vraťme se na začátek, do Kafkova dětství.

Hypnózou k poznání duše

Již od útlého věku trpěl Břetislav Kafka řadou zdravotních neduhů, včetně revmatismu, z kterého se posléze vyvinula vážná srdeční vada. Poúrazové bolesti páteře a další zdravotní komplikace představovaly pro mladého Břetislava značnou psychickou zátěž.  Aby nelehké období překonal, začal se intenzivně věnovat své vůli a jejímu posilování. V té době patrně netušil, že si tím pomáhá vybudovat jeden z důležitých pilířů svých budoucích hypnotických schopností.

Po určité době si mladý Kafka všiml, že přátelé při jeho vyprávění jakoby nedobrovolně usínají. Začal se proto zajímat o hypnózu a systematicky ji studovat. Již ve svých 18 letech se stane natolik zdatným hypnologem, že dokáže své kamarády snadno uvádět do hypnotického spánku. S tím se však Kafka nespokojil. Dobře si uvědomoval, že při svých experimentech poodhaluje jen zlomek ohromného potenciálu, který lidská duše skrývá.

Soustavné mezioborové studium, ohromná píle a mnohaletý experimentální výzkum (Kafka uskutečnil za svůj život několik desítek tisíc pokusů) jej pak přivádí k řadě cenných poznatků na poli sugesce, telepatie, jasnovidnosti či tělesného magnetismu. Vyvinul rovněž unikátní metodu pro určování přesné diagnózy nemocného člověka, a to pomocí hypnózy a školených médií – jasnovidců.

Pomoc trpícím

Kafkovo úsilí bylo vždy směřováno k pomoci lidem. Cítil, že jeho poslání spočívá v odhalování tajů duše a ve výchově rozumu a vůle. Díky svým schopnostem dokázal účinně pomáhat trpícím spoluobčanům, ať již včasnou diagnózou onemocnění nebo i samotnou léčbou. S prosbou o pomoc za ním tak přicházely stovky nemocných z celé republiky. Mezi postupy, které jako léčitel používal, byly především hypnotické, sugestivní a autosugestivní metody. Důležitou roli však hrály i pravidla zdravé výživy a bylinky. Často také využíval působení tělesného magnetismu. 

Množství pacientů, kterých za ním přicházelo s prosbou o pomoc, bylo často enormní. Kafka se přitom každému pečlivě věnoval, někdy i za hranici vlastního vyčerpání. Za svoji pomoc však zásadně nikdy nic nechtěl. Vždy ji poskytoval zdarma.

Kafkova trilogie

Břetislav Kafka byl v oborech experimentální psychologie a parapsychologie uznávanou kapacitou. Mnohé z jeho poznatků jsou dodnes aktuální a plně platné. Díky jeho pečlivé badatelské a publikační činnosti si i v dnešní době můžeme přečíst, jakých pozoruhodných výsledků ve svém výzkumu dosáhl. O vysoké popularitě Kafkových knih svědčí rovněž úctyhodné náklady, ve kterých byly vydávány. Vždyť jen za autorova života dosáhlo celkové množství výtisků bezmála 500 tis. kusů.  

Stěžejním dílem, shrnujícím Kafkovy poznatky, je kniha Nové základy experimentální psychologie. Autor ji poprvé vydal již v roce 1925 pod původním názvem Svítání v duši. V následujících letech ji pravidelně aktualizoval a doplňoval o nové statě. Od roku 1945 již pak vychází pod současným názvem Nové základy experimentální psychologie. Kniha je určena všem zájemcům, kteří se chtějí komplexně seznámit s výsledky Kafkova výzkumu. V dnešní době se tato publikace dočkala již 17. vydání.

Neméně populární jsou i další dva Kafkovy tituly, známé pod názvy Parapsychologie a Kultura rozumu a vůle. Ve své knize Parapsychologie se Břetislav Kafka podrobněji věnuje tématům, jakými jsou telepatie, jasnovidnost, mimosmyslové vnímání a další paranormální jevy. Kafkovy poznatky jsou zde doplněny o popisy mnoha pokusů a příklady těchto neobvyklých jevů.

Kniha Kultura rozumu a vůle je považována za autorův odkaz lidem třetího milénia. Obsahuje totiž množství návodů a doporučení nejen pro duchovní rozvoj člověka, ale i k probuzení skrytých zdrojů lidského ducha. Břetislav Kafka nám zde předkládá doporučení, jakým způsobem posilovat svoji vůli či jak účinně předcházet krizím, které nám přináší moderní život. Kniha rovněž odpovídá na základní otázky týkající se lidského bytí.  

Odkaz Břetislava Kafky

Břetislav Kafka byl povoláním umělecký sochař. Jeho zásadní význam však vyplývá z jeho poslání vědce, filozofa a léčitele. Středem jeho zájmu byla pomoc trpícím lidem. Jeho návody a doporučení lze dodnes účinně využívat v praktickém životě. Je považován za spoluzakladatele světové psychotroniky a některými autory je dokonce řazen mezi osobnosti takového významu, jakými jsou Bechtěrev, Purkyně, či Einstein. Své knihy psal Kafka tak, aby byly srozumitelné obyčejným lidem. Dodnes tak pomáhají nejen trpícím, ale i všem, kteří touží po osobním rozvoji a sebezdokonalení. A tak si to také Břetislav Kafka přál.

Michal Kadleček
www.BretislavKafka.cz