Pečeť
V publikacích pojednávajících o dějinách Červeného Kostelce se běžně reprodukuje otisk kosteleckého pečetidla z roku 1680, který je uložen v Archivu Národního muzea v Praze (tzv. Eichlerova sbírka z let 1825–1834). Toto pečetidlo (o průměru 37 mm, železné, s železným válcovým, 106 mm dlouhým držadlem, ke konci zploštělým), které mělo být uloženo v Národním muzeu v Praze (Z. Wirth – F. Machat, Soupis památek, 1910, s. 14) a donedávna bylo pokládáno za ztracené, je uloženo v Regionálním muzeu v Náchodě (sbírka typářů, sign. IX-1-a/21).
V poli ohraničeném linkou leží pečetní obraz – kostel s věží a nižším kněžištěm. Kostelní loď má tři okna, kněžiště jedno okno okrouhlé, ve věži je zobrazen vchod, nad bání s volutami lucerna, nahoře na makovici je umístěna pravděpodobně korouhev (nebo praporec), na lodi a kněžišti kříže. Krytina střechy je označena šikmým a podélným šrafováním. Pod pečetním znamením je umístěn letopočet 1680. Opis mezi dvěma linkami zní: PE · MESTIS · KOSTELCE · NAPANCTWI · NAHOD.
Ve sbírce typářů Regionálního muzea v Náchodě jsou však uložena dvě další červenokostelecká pečetidla. Jedno z nich (sign. IX-1-a/72, průměr 35 mm, pečetní deska měděná, mosazné držadlo o délce 75 mm je konické s profilovanou hlavicí) má mezi okrajových perlovcem a vnitřní linkou opis: SIGILLUM KOSTELECIENSIS - 1700. Pečetní obraz je rovněž kostel s věží a nižším kněžištěm. Počet oken u lodi se shoduje s pečetidlem z roku 1680, kněžiště má dvě okna (na výšku), věž s vchodem je opatřena barokní bání ve tvaru elipsy a lucernou a ukončena makovicí s křížkem. Kříže jsou zobrazeny na kostelní lodi i na kněžišti. Také zde je krytina střechy jen naznačena podélným a šikmým šrafováním. Pod pečetním obrazem je naznačen trávník. Důvod zhotovení nového pečetidla po dvaceti letech nám zatím uniká. Také jeho otisk, pokud je známo, se nedochoval. (To ovšem nevylučuje, že nebylo používáno.)
Třetí pečetidlo (sign. IX-1-a/73, průměr 35 mm, mosazné, s trnem zasazeným do 105 mm dlouhé dřevěné soustružené profilované rukojeti s mosaznou objímkou, na rokujeti štítek s nápisem: JOSEF KUBIAS. VÝROBA KAUČUKOVÝCH RAZÍTEK V PRAZE) nese opis: MĚSTSKÝ ÚŘAD V ČERVENÉM KOSTELCI. V pečetním poli je štít, na něm kostel tak, jak jej známe z obou starších pečetidel. Rozdíly spočívají v tom, že věž nemá báň (spíše je to jehlan, nad ním je makovice zakončená křížem), u kněžiště jsou okna tři (na výšku). Krytina střechy je rovněž naznačena šrafováním. V patě štítu je trávník. Toto pečetidlo, soudě podle tvaru štítu, pochází z druhé poloviny 19. století, se vší pravděpodobností z doby těsně po doplnění názvu města na Červený Kostelec.
V literatuře (A. Zelenka, Böhmische Stadtsiegel aus der Sammlung Erik Turnwald, 1988, s. 100) je popsána ještě jedna pečeť o průměru 25 mm asi ze začátku 19. století. Pečetní obraz má být stejný jako na pečetidle z roku 1680, avšak podstatně plastičtěji vyrytý, na routovitém gravírovaném spodním segmentu pečetního pole. Opis mezi dvěma linkami zní: C · K · K · OBEC · MESTIS · KOSTELEC. Fotografie otisku typáře chybí (stejně jako fotografie otisku pečetidla z roku 1680). Zbývající dvě výše popsaná pečetidla nejsou uvedena.