Knihovna Břetislava Kafky

Historie knihovny

V Červeném Kostelci existovala školní knihovna již v roce 1834, ale nevyvíjela činnost. Teprve v roce 1849 se zasloužil o rozvoj této knihovny červenokostelecký kaplan Jiří Ehl. Knihovna sloužila jen školní mládeži a učitelům. O rozšíření četby mezi dospělými měli větší zásluhu jednotlivci nebo různé spolky. Do roku 1920 působila v Červeném Kostelci "Čtenářská beseda", která zajišťovala půjčování knih a časopisů pro širokou veřejnost. Jejím posledním předsedou byl učitel Jan Karpaš. Její činnost zanikla v roce 1920 založením městské knihovny.

Pro dokreslení představy o činnosti knihovny jsme vybrali zápis z Pamětní knihy města Červený Kostelec - I., str. 43, rok 1923 :
Lidová knihovna
Má 1838 svazků, z toho 407 poučných, 184 časopisů a 1247 knih zábavných. Knihy půjčovány 62 krát za rok 1922. Průměrně vypůjčovalo 76 čtenářů za 1 půjčování. Výpůjčky 2 krát týdně. Celkem přečteno 9001 kniha, zapsaných čtenářů 346 takže průměrně přečetl jeden čtenář 30 knih.

Městská knihovna byla až do konce druhé světové války ve dvou nevyhovujících místnostech v přízemí obecního domu č. p. 513. V roce 1951 získala přízemí dnešního Háčka v ulici Manželů Burdychových. V roce 1952 byla pověřena vedením knihovny Ludmila Vaňková, která vedla knihovnu dvaadvacet let.

V roce 1959 byla knihovna přestěhována do nově upravených místností v bývalém hostinci Centrálka v Sokolské ulici, kde sídlí dodnes. Nejdříve knihovně patřilo jen přízemí a tři místnosti v prvním patře, ale po vystěhování posledního nájemníka v roce 1994 získala do užívání celou budovu.
 
Budova hostince Centrálka patří ve městě k těm, které nesou kulturní a společenský punc. Postavil ji v závěru devatenáctého století kapelník městské hudby Hynek Hanuš, který byl zároveň hostinským a zemědělcem v ulici Na Pasekách. Původně se jednalo o hotel. Sám Hanuš byl zřejmě velkým příznivcem a mecenášem knihovnictví v Červeném Kostelci. Svědčí to tom další cenný dokument, který byl nalezen při vyklízení půdy v roce 2003. Částečně poničený barevný dokument informuje precizním zdobeným písmem, že Čtenářská beseda v Červeném Kostelci jmenovala hostinského Hynka Hanuše za dar Palackého Dějiny národa Českého svým prvním zakládajícím členem. Podepsáni předseda, místopředseda a jednatel Čtenářské besedy a autor díla. Ač sám Hanuš tento nemohl tušit, že v jeho Centrálce jednou bude sídlit městská knihovna, je to jistě téměř symbolické. 

V roce 1991 městská knihovna získala právní subjektivitu a jejím zřizovatelem se stalo město Červený Kostelec. Po stavebních úpravách bylo v roce 1995 otevřeno nově upravené oddělení pro mládež. V tomto roce také knihovnice začaly vkládat knižní fond do počítače, aby mohl být spuštěn automatizovaný výpůjční protokol. V oddělení pro mládež byl tento automatizovaný výpůjční protokol spuštěn v lednu 1999, v oddělení pro dospělé v listopadu 2000. V r. 2016 byla kniha přejmenována na Knihovnu Břetislava Kafky Červený Kostelec po významném červenokosteleckém občanovi, řezbáři, sochaři, spisovateli, psychologovi a psychotronikovi, hypnotizérovi, místním politikovi a donátorovi.

Současnost

V současné době knihovna patří do skupiny střediskových knihoven, tj. metodicky a personálně obsluhuje čtyři své pobočky a pět knihoven v přilehlých obcích. Je plně automatizovaná s digitalizovaným katalogem a možností výpůjčky e-knih. Knihovna má cca 1350 registrovaných čtenářů a disponuje cca 46 000 svazky knih. Ročně si čtenáři půjčí více než 100 000 svazků knih a časopisů.

Kromě toho se zde pravidelně konají přednášky, besedy, výstavy či naučné aktivity pro dětí s cílem budovat v nich lásku ke čtení. ve výstavním a přednáškovém sále v podkroví knihovny je k dispozici moderní audiovizuální zařízení. Po rekonstrukci v letech 2024–2025 se knihovna stala plnohodnotným kulturním a kreativním centrem, navíc s možností využití veřejné zahrady za budovou k setkávání a odpočinku. 

Budova spolu se zahradou byly průběžně rekonstruována a nově vybavována. K největšímu zásahu došlo v letech 2024–2025.

V roce 2005 byla obnovena fasáda, která nahradila dožilou omítku z 50. let minulého století.
 
V závěru roku 2011 byla dokončena první rekonstukce knihovny, jejíž součástí byla půdní vestavba a instalace výtahu. Tím získala knihovna již tehdy zajímavý prostor pro setkávání občanů, vzdělávací a zábavné programy, kurzy a další akce. Prostor byl připraven i pro práci vlastivědného spolku při městském kulturním středisku, který získá prostor pro expozice svých sbírek. Výhodou je, že knihovna se po této rekonstrukci stala bezbariérovým zařízením. 

V letech 2024 a 2025 proběhla v budově knihovny další rozsáhlá dekonstrukce, která byla dokončena v listopadu 2025. V pondělí 1. prosince 2025 došlo k jejímu slavnostnímu znovuotevření. Více se o tom můžete dočíst ZDE. 

Tato rekonstrukce proběhla za významné finanční podpory Ministerstva kultury v rámci programu Národního plánu obnovy financovaného Evropskou unií ve výši 17 388 772 Kč. 

Knihovna byla také vybavena zcela novým nábytkem, jehož pořízení finanční částkou 2 mil. Kč podpořilo Ministerstvo pro místní rozvoj. V podkrovním společenském a přednáškovém sále přibyla okna, čímž se prostor prosvětlil a stal se tak mnohem vhodnějším pro konání výstav.