Město ČERVENÝ KOSTELEC
Náměstí T. G. Masaryka 120
Červený Kostelec, 549 41
V této části webu se nachází seznam nejvýznamějších památek, které naleznete na území našeho města.
Pomník obětem fašizmu, dílo akad. sochaře Josefa Marka, byl odhalen 26. června 1966. Autor pomníku se inspiroval protifašistickým cyklem maleb Josefa Čapka Oheň.
Architektonicky významnou kubistickou stavbou, zapsanou ve státním seznamu památek okresu Náchod, je budova nynější základní umělecké školy v Nerudově ulici, dříve vila továrníka Theodora Keyzlara.
Kulturní dění v Červeném Kostelci se povětšinou odehrává v Divadle J. K. Tyla. Tato budova je harmonicky začleněna v komplexu budov tzv. kulturního koutku (školy, divadlo, sokolovna).
Na bývalém domku kupce Augustina Hůlka čp. 127 v ulici Boženy Němcové byla roku 1912 odhalena pamětní deska s nápisem: V tomto domě bydlela Božena Němcová od měsíce září 1837 do dubna 1838.
Pravidelní i náhodní návštěvníci červenokosteleckého hřbitova se shodují v tom, že tento hřbitov je jedním z nejkrásnějších v republice.
Památník stojí na místě, kde byl při útěku gestapem postřelen Antonín Burdych mladší, v jehož stavení se ukrýval radiotelegrafista Potůček.
Kostel sv. Jakuba Většího, původně gotická stavba ze 14. století, je připomínán jako farní již roku 1362. V 17. století patřil přechodně k Náchodu, po roce 1709 byl opět farní.
V areálu chrámu svatého Jakuba Většího, při komunikaci z náměstí směrem k Náchodu, je umístěn mariánský sloup. Tato barokní památka je datována rokem 1724, autor není určen.
Roku 1929 byla postavena na náměstí reprezentační budova městské spořitelny, dnes městský úřad. Spořitelnu projektoval ing. arch. Jindřich Freiwald a stavitel Josef Bőhm z Prahy.
Památník obětem totality byl slavnostně odhalen před městskou sokolovnou na státní svátek 17. listopadu 2018.
U vchodu do ZŠ V. Hejny v Červeném Kostelci je umístěna plastika připomínající prostor, kde se v listopadu 1989 odehrávaly zlomové okamžiky celonárodního zápasu o svobodu a demokracii.
V monumentálním pískovcovém pomníku s plastikou legionáře od kosteleckého sochaře Břetislava Kafky, slavnostně odhaleném 22. září 1929 ve Smetanových sadech, je vytesáno 92 jmen padlých a 17 jmen nezvěstných z první světové války.
První světová válka byl globální válečný konflikt probíhající od roku 1914 do roku 1918. Na počátku války stál úspěšný atentát na arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este v Sarajevu.
Přízemní kamenný dům rychtáře Stříhavky čp. 10 dal nový majitel, faktor David Vikolčil, roku 1819 o jedno patro zvýšit a zastřešit mansardovou střechou krytou šindelem. V poschodí si zřídil přepychový byt, v přízemí bohatý plátenický obchod po vzoru kanafasových magnátů Machů.
V šedesátých letech minulého století vznikl na tehdejším národním výboru nápad na zhotovení sochy spisovatelky Boženy Němcové, která by připomínala pobyt této významné osobnosti v Červeném Kostelci.
Socha svaté Ludmily stojí na levé straně schodiště před hlavním vchodem do chrámu svatého Jakuba Většího na náměstí. Socha sv. Ludmily v nadživotní velikosti je umístěna na vyvýšeném soklu čtvercového půdorysu, dole s patkou a nahoře s profilovanou římsou.
Socha stojí na pravé straně schodiště před hlavním vchodem do chrámu svatého Jakuba Většího na náměstí. Socha svatého Václava v nadživotní velikosti je umístěna na vyvýšeném soklu čtvercového půdorysu, dole s patkou a nahoře s profilovanou římsou.
V areálu chrámu svatého Jakuba Většího, při komunikaci z náměstí směrem k Náchodu, je umístěno sousoší Kalvárie. Na čtyřdílném schodištním základu je masivní sokl, na něm je horní sokl opatřený po stranách ozdobnými volutami.
Tovární objekt v areálu bývalého textilního národního podniku Tepna v Červeném Kostelci. Jedná se o mimořádné dílo architekta Bruno Bauera, vysoce přesahující regionální měřítko. Budova byla v dubnu 2011 prohlášena kulturní památkou Ministerstvem kultury.
Po zrušení starého hřbitova u kostela byl roku 1821 vysvěcen hřbitov v bývalé zahradě kupce Františka Vacka. Na něm se pohřbívalo do roku 1868. Dnes je v těchto místech jen symbolický hrob bláznivé Viktorky, postavy z Babičky Boženy Němcové.
Autenticky dochovaný areál vily českého sochaře a parapsychologa Břetislava Kafky, vystavěné v letech 1932-1933. Areál tvoří vila, zahrada a ohrazení zahrady.
V lesích na hranicích katastru Červeného Kostelce a Havlovic najdete zříceninu hradu Vízmburk, který pochází z 2. poloviny 13. století a patřil ke starším opevněným sídlům v Čechách. V roce 1447 byl odkoupen a zbořen Slezany.
Volnočasový portál města Červený Kostelec
